Svámí vyléčil moji dceru by A.B.

Dva dny před odletem na program Šivarátri 2009, ve víru zavazadel a toaletních potřeb, zazvonil telefon. Byla to moje dcera, tenkrát jí bylo 23 let. Přemáhajíce pláč mi řekla, že její tělo už nereaguje na léčbu a její ledviny začínají selhávat. Mé srdce se zastavilo. Velmi dobře jsem věděla, že častou příčinou úmrtí pro lidi s lupusem je selhání ledvin a možnosti západní léčby jsou pro ně hrozně omezené. Ona vyčerpala své možnosti. Můj přítel tímto způsobem prakticky přes noc ztratil bratra. Cítila jsem se bezmocná a snažila se nepropuknout v pláč. Sotva znatelně jsem jí řekla, ať si nedělá starosti, že všechno bude v pořádku.

Dostala už mnoho léčení a každé mělo na její symptomy hluboký účinek, včetně zastavení kompletní ztráty vlasů, což je zničující zvláště pro mladou ženu. Ale nyní moje dcera umírala a já jsem měla odletět do Indie. Proč tohle, proč teď, co jsem měla dělat?

Mým prvním nutkáním bylo letět z New Yorku do Kalifornie, abych byla s ní. Ale také vím, že naše oddanost Božství je vždy testována. Usilovala jsem o schopnost jasně myslet a modlila se za odpověď. Byly to dvě mučivé noci beze spánku. Stačilo by jít tam, dát lásku, modlit se a mít víru? Je možné změnit osud? V mysli jsem si přehrávala všechny scénáře a hledala nejlepší způsob, jak jí pomoci, přičemž mě celou dobu mučil silný smysl pro povinnost k Bohu a k misi. Nakonec přišla odpověď. Musím mluvit osobně se Svámím, což je v těchto dnech téměř nemožné.

Podle původního plánu jsem odjela do Indie se silným záměrem, že hned jak se tam dostanu, požádám Svámího, aby udělal dálkové léčení pro moji dceru. Když jsem přijela, panovalo v ášramu obvyklé napětí, které doprovází program. Mé skupině byla dána zodpovědnost za organizování a distribuci 100 000 lotosových květů, klíčového prvku procesu pro celý ášram. Byla to práce, kterou jsme už dělali na čtyřech jiných programech a něco, co bych si běžně užívala. Avšak tentokrát jsem cítila obrovské napětí, obzvláště když Svámí řekl naší skupině, že dokud nebude po programu, nemáme se ho za žádných okolností na cokoliv ptát. Byla jsem v šoku. Byl to přímý příkaz od mistra, takže jsem ho nemohla požádat, aby poslal léčení.

Po tsunami emocí a hlubokém zoufalství jsem se rozhodla, že podám požadavek poté, co program skončí. Pocit viny kvůli opuštění mé dcery byl krutý, hrál na nervy zaměstnané matce, která vždy cítila, že není pro své dítě dostatečně doma.

Program se blížil ke konci a já seděla v chrámu na bhadžanech. Příští den jsem měla v 5:30 ráno odjíždět a Svámí nebyl nikde k vidění. V tušení, že chvíle s ním se nemusí naskytnout, zanechala jsem mu v kanceláři dopis s žádostí, aby udělal léčení mojí dcery.

Zazvonil mi telefon. Vyběhla jsem z chrámu, abych mohla přijmout hovor. Byla to má dcera a plakala. Během dvou týdnů, kdy jsem byla pryč, nabrala kvůli zadržování vody přes 15 kilogramů váhy a obě její ledviny na 70 % selhávaly. Stálo mě to obrovské vypětí, abych neplakala. Čas vypršel a já jsem neuspěla. Roztřesená jsem se vracela zpět do chrámu. Z čirého zoufalství jsem řekla: „Bábo, PROSÍM, POMOZ MI!!!!“ Chvíli poté Svámí sešel dolů a vyšel z chrámu. Moje srdce bušilo a podlomila se mi kolena.

Svámí byl sám, ale telefonoval. Ustoupila jsem a čekala. Brzy se všichni začali vracet do svých pokojů. Začala jsem panikařit. To bylo všechno, co jsem mohla udělat, abych nezačala plakat a musela jsem se držet, abych mohla mluvit se Svámím.

Najednou Svámí kráčel naším směrem, tak jsem se posunula blíž k němu a čekala. Pak, jako unavený rodič, který ví, že něco potřebujete a chce, abyste se dostali k věci, řekl: „Copak?“ S přiškrceným hlasem jsem mu stručně vysvětlila situaci, dala mu fotku své dcery a požádala ho o léčení. Na chvíli se na ni zamyšleně podíval. Potom řekl: „Dobře, je to na Velkém šéfovi.“ Když jsem byla pryč ze Svámího dosahu, začala jsem nekontrolovatelně vzlykat.

Následujícího dne moje dcera přestala nabírat vodu! O několik týdnů později shodila těch nadbytečných 15 kilogramů vody, které nabrala, a její ledviny se stabilizovaly. Za několik měsíců zazvonil telefon: „Mami, hádej co se děje? Můj krevní test se vrátil do normálu!!!“

Jsem navždy vděčná, děkuji Ti, Svámídží a Velký šéfe, Ježíši.

© 2005-2018 Shirdi Sai Global Trust •  Kontaktní informace •  Opatření ohledně soukromí